Příměřená kvalita
Přiměřená kvalita bydlení
Přelidnění
Definice
- Přelidnění (overcrowding rate) je podle Eurostatu definováno jako procento populace žijící v přelidněné domácnosti. Osoba je považována za žijící v přelidněné domácnosti, pokud domácnost nemá k dispozici minimální počet obytných místností rovnající se:
- jeden pokoj pro domácnost;
- jeden pokoj pro každý pár v domácnosti;
- jeden pokoj pro každou jednotlivou osobu ve věku 18 a více let;
- jeden pokoj pro každou dvojici jednotlivých osob stejného pohlaví ve věku mezi 12 a 17 lety;
- jeden pokoj pro každou jednotlivou osobu ve věku mezi 12 a 17 lety, která není zahrnuta v předchozí kategorii;
- jeden pokoj pro každou dvojici dětí mladších 12 let.
- více viz indikátor “ovecrowding rate” (ilc_lvho05): EU statistics on income and living conditions (EU-SILC) methodology - housing conditions
Nejnovější data
- ČR (SILC ČSÚ, MMR): 2023
- Mezinárodní (Eurostat): 2023
Stav a vývoj
V roce 2023 bydlelo v přelidněných bytech přibližně 16 % obyvatel. Největší podíl obyvatel v přelidněných domácnostech byl zaznamenán v Praze (25,0 %) a dále v Moravskoslezském (20,0 %) a Olomouckém kraji (18,0 %). Naopak nejméně to bylo ve Zlínském (8,2 %) a Libereckém kraji (10,6 %).
Přelidnění zasahuje nejvíce domácností bydlící v nájmu (38,1 %), samoživitele (36,1 %) a poté domácnosti s nejnižšími příjmy (30 %). Nejméně přelidněné jsou domácnosti seniorů (5,4 %) a s větším odstupem také domácnosti bydlící ve vlastním (10,5 %).
Hodnota indikátoru za celé Česko je v posledních letech stabilní. K největšímu nárůstu došlo od roku 2020 v Praze, kde se podíl osob v přelidněných domácnostech zvýšil o 7 p.b.
V mezinárodním srovnání se situace v Česku (15,9 %) blíží průměru EU (16,8 %). Nejhůře si v tomto indikátoru vedou Lotyšsko a Rumunsko, kde se podíl pohybuje i nad 40 % populace. Naopak na Maltě, v Nizozemsku nebo v Irsku je podíl menší než 5 %.
Hodnocení
Dlouhodobý trend
- Od roku 2005 do roku 2017 hodnota indikátoru klesala a v následujících letech se ustálila okolo 15 %. Trend posledních deseti let tedy naznačuje mírný pokles míry přelidnění v Česku, což ukazuje na postupné zlepšování situace.
Krátkodobý trend
- Za poslední tři roky zůstává hodnota indikátoru stabilní, mírně kolísající kolem 15 %. Tento krátkodobý trend tak naznačuje ustálenou míru přelidnění v Česku, bez výrazných změn.
Mezinárodní srovnání
- V mezinárodním srovnání se míra přelidnění v Česku přibližuje průměru Evropské unie.
ČR
Mezinárodní srovnání
Kumulativní deprivace
Definice
ČR
Kumulativní deprivace v bydlení odkazuje na situaci, kdy domácnosti čelí několika problémům současně, což má významně negativní dopad na jejich kvalitu života. Každá domácnost získává jeden bod za každou z následujících osmi problémových položek:
Zatékání střechou, vlhké zdi, podlahy, základy nebo shnilá okna, rámy, podlahy,
Příliš tmavý byt, nedostatek denního světla,
Hluk od sousedů nebo hluk z ulice (doprava, obchody, továrny atd.),
Znečištění, špína nebo jiné problémy se životním prostředím v okolí,
Kriminalita, násilí nebo vandalismus v okolí,
Domácnost si nemůže dovolit pořizovat nový nábytek za opotřebený,
Domácnost se během posledních 12 měsíců dostala do takových finančních problémů, že nebyla schopna zaplatit v termínu nájemné, úhradu za užívání bytu, fond oprav, platby za teplo, elektřinu, plyn, vodu, splátky hypotéky nebo půjčky na byt/dům,
Domácnost bydlí v přelidněném bytě (posuzováno na základě počtu a složení členů domácnosti a počtu obytných místností),
Kumulativní deprivace je součet bodů za všechny uvedené problémy v bydlení. Hodnota je vypočtena jako průměrná kumulativní deprivace domácností v daném území nebo skupině.
Mezinárodní
Podíl osob žijících v bytě, který je považován za přelidněný a zároveň vykazuje alespoň jedno z měřítek deprivace v oblasti bydlení:
Deprivace v oblasti bydlení je měřítkem špatného vybavení a vypočítává se podle domácností, do kterých zatéká střechou, nemají vanu/sprchu a vnitřní toaletu nebo jejichž obydlí je považováno za příliš tmavé. Více viz EU statistics on income and living conditions (EU-SILC) methodology - housing deprivation.
Nejnovější data
- ČR (SILC ČSÚ, MMR): 2023
- Mezinárodní (Eurostat): 2020
Stav a vývoj
Průměrná hodnota kumulativní deprivace v Česku činí 0,9. V roce 2023 tuto průměrnou hodnotu přesahovala zejména Praha s hodnotou 1,1, zatímco nejnižší hodnoty byly zaznamenány ve Zlínském kraji (0,6).
Dlouhodobě se mezi domácnosti s nejvyšší mírou kumulativní deprivace řadí domácnosti nájemníků (1,4), samoživitelů (1,4) a domácnosti s nejnižšími příjmy (1,4).
Kumulativní deprivace od roku 2016 do roku 2022 klesala, v posledních letech ovšem zaznamenáváme mírný nárůst.
Ve srovnání s evropskými státy se Česko v roce 2020 pohybovalo pod průměrem Evropské unie (4 %) o více než 2 p.b. a řadí se tak spíše ke státům s nižší mírou deprivace v oblasti bydlení. Nejvyšších hodnot v roce 2023 dosahovaly Černá hora (18,2 %), Albánie (15,3 %) a Rumunsko (14,3 %).
Hodnocení
Dlouhodobý trend
- Od roku 2016 se situace v oblasti kumulativní deprivace v Česku zlepšuje, což je patrné z trvalého poklesu míry deprivace až do roku 2023.
Krátkodobý trend
- I přes nárůst hodnoty kumulativní deprivace v posledním roce můžeme krátkodobý trend za poslední tři roky považovat za stabilní.
Mezinárodní rovnání
- Ve srovnání s evropskými státy se Česko v roce 2020 pohybovalo pod průměrem EU, což naznačuje, že se v oblasti kumulativní deprivace daří udržovat relativně příznivou situaci v porovnání s ostatními zeměmi.
ČR
Mezinárodní srovnání
Fyzická dostupnost
Definice
Počet bytů na 1000 obyvatel.
V datech za ČR v rozdělení na všechny nebo pouze obydlené byty, v mezinárodním srovnání se jedná o všechny byty.
Nejnovější data
ČR (SLDB): 2021
Mezinárodní (OECD): 2022 (nebo nejnovější)
Stav a vývoj
V Česku byl v roce 2021 průměrný počet bytů na 1000 obyvatel stanoven na 507, přičemž z tohoto počtu bylo 426 obydlených bytů na 1000 obyvatel. Tento poměr naznačuje, že přibližně 84 % všech bytů je obydlených.
Pokud se zaměříme na regionální rozdíly, nejvyšší počet bytů na 1000 obyvatel byl zaznamenán v Praze (554), Jihočeském kraji (539) a Karlovarském kraji (532). Naopak nejméně bytů se nachází v Jihomoravském (478), Středočeském (482) a Zlínském kraji (487). Při zohlednění pouze obydlených bytů má nejvyšší hodnotu opět Praha (482), zatímco nejnižší počet obydlených bytů se nachází na Vysočině (392).
K analýze vývoje v oblasti fyzické dostupnosti bytů slouží data z roku 2021. V rozmezí deseti let došlo ke zvýšení fyzické dostupnosti bydlení ve všech krajích. Nejvýraznější nárůst počtu bytů na 1000 obyvatel byl zaznamenán v hlavním městě Praze, kde počet bytů vzrostl z 463 na 554 (tj. 19,7 %).
V rámci mezinárodního srovnání dosahuje průměrný počet bytů na 1000 obyvatel v Evropské unii hodnoty 514. Česko, s průměrným počtem 509 bytů na 1000 obyvatel, se nachází těsně pod průměrem EU. V porovnání s OECD, jehož průměr činí 468 bytů na 1000 obyvatel, je Česko nad průměrem této organizace. Nejlépe si v tomto srovnání vedou Bulharsko s 620 byty, Chorvatsko s 606 byty a Itálie s 598 byty na 1000 obyvatel.
Hodnocení
Dlouhodobý trend
- Dlouhodobý trend v oblasti fyzické dostupnosti bydlení v Česku vykazuje zlepšení. V posledních letech se průměrný počet bytů na 1000 obyvatel v Česku stabilně zvyšuje.
Krátkodobý trend
- Krátkodobý trend nemůžeme přesně hodnotit, protože nám chybí podrobná data z posledních let. Bez těchto informací není možné analyzovat výkyvy a změny v dostupnosti bytů v krátkém časovém horizontu.
Mezinárodní srovnání
- Česko se v oblasti fyzické dostupnosti bydlení nachází blízko evropskému průměru, který činí 514 bytů na 1000 obyvatel. Tato hodnota ukazuje, že Česko je na tom s fyzickou dostupností bytů srovnatelně s ostatními zeměmi Evropské unie.