Finanční udržitelnost

Finanční udržitelnost bydlení

Podíl výdajů na bydlení na příjmech

Definice

  • ČR

    • Podíl příjmů, který vydá průměrná domácnost na náklady na bydlení neboli průměrný podíl celkových výdajů na bydlení a disponibilních příjmů domácností.

    • Celkové náklady na bydlení v Kč za měsíc | SILC - ČSÚ zahrnují nájem, elektřinu, plyn, topení, vodu, služby, paliva a běžnou údržbu a nezahrnují splátky úvěrů.

    • Čistý disponibilní příjem domácnosti v Kč za rok dle definice EU | SILC - ČSÚ.

  • Mezinárodní

    • Vážený průměr distribuce podílů nákladů na bydlení na disponibilním příjmu domácností.

    • Podle definice Eurostatu mají být v nákladech na bydlení zahrnuty také splátky úvěrů (v případě vlastního bydlení), pojištění domácnosti, povinné služby a poplatky, pravidelná údržba a opravy, nájem a náklady na služby jako je elektřina, plyn, topení, voda, paliva (více viz Eurostat: economic_strain_linked_to_dwelling).

    • Data o příjmech a nákladech pochází z EU-SILC.

Nejnovější data

  • ČR (EU-SILC): 2023 (příjmy 2022)

  • Mezinárodní (Eurostat): 2023 (příjmy 2022)

Stav a vývoj

  • V Česku se podíl výdajů na bydlení dlouhodobě pohybuje kolem 23 %, nejvyšší podíl v roce 2013 (25,45 %), nejnižší v roce 2021 (20,55 %). Od roku 2021 došlo k nárůstu o necelé 3 p.b.
  • Z regionálního pohledu dávaly v roce 2023 v průměru větší část svých výdajů na bydlení zejména domácnosti v Praze (26,9 %), dále v Ústeckém (25,6 %), Moravskoslezském (25,3 %) a Libereckém kraji (25 %). Dlouhodobě nejvíce se nad celorepublikovým průměrem pohybuje Praha, a to v průměru o 3,3 p.b. a Ústecký kraj v průměru o 2,8 p.b.
  • Z jednotlivých skupin obyvatel mají nejvyšší náklady na bydlení zejména nízkopříjmové domácnosti (40,6 % v roce 2023). Dále nájemníci (36,8 % v roce 2023), jejichž výdaje na bydlení v dlouhodobém horizontu rostly nejvíce (od roku 2005 o 7 p.b.) a samoživitelé a samoživitelky (33,8 %), u kterých byl zaznamenán nejvyšší nárůst v posledním roce (o 4 p.b.).
  • V evropském srovnání se Česko dlouhodobě pohybuje mírně nad průměrem EU, k větším nárůstu došlo zejména v posledním roce. V průměru je tak Česko srovnatelné v nákladech na bydlení v posledních letech např. se Švédskem nebo Nizozemskem nebo Bulharskem.

Hodnocení

  • Dlouhodobý trend

    • Podíl výdajů na bydlení na příjmech dostáhl svého vrcholu v roce 2013, od té doby stabilně klesal až do roku 2021.

  • Krátkodobý trend

    • Od roku 2021 podíl výdajů na bydlení na příjmech roste a znovu dosáhl prakticky maxima z roku 2013.

  • Mezinárodní srovnání

    • V rámci států EU se Česko nachází dlouhodobě mezi průměrem zemí EU.

Srovnání s výsledky jiných měření

  • OECD Better Life Index počítá indikátor výdajů na bydlení jako podíl výdajů na bydlení na hrubém upraveném disponibilním příjmu. Výsledek ukazuje, že průměrná česká domácnost vynakládá 23 % svého hrubého příjmu na bydlení. Výsledky výpočtů MMR jsou téměř shodné – 23,3 %.
  • Eurostat měří náklady na bydlení jako podíl nákladů na bydlení na disponibilní příjem domácnosti a udává, že v roce 2021 činily tyto náklady 19,3 %. Výsledky výpočtu MMR pro stejný rok se mírně liší – 20,55 %.
  • Český statistický úřad počítá výdaje na bydlení jako procento čistých příjmů domácností. Podle ČSÚ činí tyto výdaje 17 % pro průměrnou domácnost a 30,3 % pro nájemníky. Výsledky výpočtů MMR jsou vyšší – 23,3 % u průměrné domácnosti a 36,8 % u nájemníků. Tento rozdíl je způsoben rozdílným přístupem k výpočtu příjmů domácností.

ČR

Mezinárodní srovnání

Nadměrné zatížení výdaji na bydlení

Definice

  • ČR

    • Podíl domácností, které jsou nadměrně zatížené výdaji na bydlení neboli podíl domácností jejichž výdaje na bydlení přesahují hranici 40 % čistých disponibilních příjmů.

  • Mezinárodní

Nejnovější data

  • ČR (SILC-EU): 2023 (příjmy 2022)

  • Mezinárodní (Eurostat): 2023 (příjmy 2022)

Stav a vývoj

  • V roce 2023 bylo v Česku zatíženo nadměrnými náklady na bydlení 12,9 % domácností. Nejvyšší podíl domácností s nadměrným zatížením vykazovala Praha (20,7 % z celkového počtu domácností v kraji), dále Moravskoslezský kraj (15,8 %), Ústecký kraj (15,7 %) a Liberecký (15,2 %).
  • Významně více jsou ohroženy nadměrnými výdaji na bydlení nízkopříjmové domácnosti (1. příjmový kvintil), v roce 2023 se to týkalo více než 40 % těchto domácností. Dalšími významně dotčenými skupinami jsou poté nájemníci (35,7 %) a samoživitelé a samoživitelky (30,3 %).
  • Dlouhodobě se podíl domácností s nadměrným zatížením náklady na bydlení pohybuje kolem 12 %, nejvíce nadměrně zatížených domácností bylo v roce 2014 (14,9 %), naopak nejméně v roce 2021 (9,2 %). Za posledních deset let došlo celkově k poklesu podílu těchto domácností (-1,8 p.b.), za poslední tři roky ovšem dochází k rychlému nárůstu (o 3,7 p.b.). Významný nárůst od roku 2021 je patrný zejména u nízkopříjmových domácností (11,7 p.b.). Strmější růst podílu je patrný také u domácností důchodců, což je způsobeno zejména větší průměrnou velikostí bytů na osobu, a tím pravděpodobně vyššími nárůsty v nákladech na energie.
  • Ve srovnání se státy Evropy se Česko řadí dlouhodobě k průměru EU a jeho situace je porovnatelná se zeměmi V4. Nejvyšší podíl osob nadmíru zatížených náklady na bydlení je v Řecku, naopak nejnižší podíl je na Kypru. Významný nárůst v podílu zatížených osob za poslední 3 roky byl evidován v Lucembursku.
  • Při pohledu pouze na osoby, jejichž příjmy se pohybují pod 60 % národního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu, je v Česku nadměrně zatíženo 47 % lidí, podobných hodnot bylo v roce 2023 dosaženo např. ve Švédsku. Naopak nejvyšší podíl osob pohybující pod definovanou příjmovou hranicí chudoby, kteří jsou nadměrně zatíženi náklady na bydlení byl v roce 2023 evidován v Řecku (86 %) a Dánsku (72 %).

Hodnocení

  • Dlouhodobý trend

    • Od roku 2005 do roku 2014 podíl domácností zatížených nadměrnými náklady na bydlení rostl. Od roku 2014 do roku 2021 začal stabilně klesat a dostal se postupně až pod úroveň hodnoty z roku 2005, kterou však vývojem v posledních třech letech opětovně přesáhl.

  • Krátkodobý trend

    • V posledních 3 letech dochází k výraznějšímu nárůstu podílu nadměrně zatížených domácností. Ohrožené jsou zejména domácnosti s nízkými příjmy, domácnosti v nájemním bydlení a samoživitelé a samoživitelky. V těchto skupinách roste podíl ohrožených domácností zejména od roku 2021.

  • Mezinárodní srovnání

    • V dlouhodobém průměru se Česko řadí k průměru zemí Evropské unie. Podíl domácností s nadměrným zatížením je srovnatelný např. Rumunskem nebo Švédskem.

Srovnání s výsledky jiných měření

  • Průzkum “Život k nezaplacení” z listopadu 2023 ukazuje, že 23 % domácností bylo nadměrně zatíženo výdaji na bydlení. Výsledky MMR jsou nižší, protože narozdíl od průzkumu “Život k nezaplacení” nezahrnují do výdajů na bydlení splátky hypoték, které mají vliv na výpočet indikátoru.

  • Studie Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech (Fialová, Myslíková 2023) i Index prosperity Česka pracují s daty Eurostatu, kde nadměrné zatížení výdaji na bydlení vykazuje nižší hodnoty (6,3% v roce 2023, resp. 6,2 % v roce 2021). Rozdíl ve výsledcích je způsoben mírnými odlišnostmi v metodice.

  • Studie Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech (Fialová, Myslíková 2023) i Index finančního zdraví Česka využívají ke stanovení míry nadměrného zatížení průzkum realizovaný agenturou IPSOS pro Českou spořitelnu v roce 2023. Průzkum měřil podíl domácností, jejichž náklady na bydlení přesahují 40 % čistých příjmů prostřednictvím online dotazování. Výsledek ukázal, že 23 % domácností bylo nadměrně zatíženo výdaji na bydlení. Rozdílné výsledky jsou dány jak jinou metodou sběru dat, tak jiným pojetím nákladů na bydlení (průzkum IPSOS např. pracuje i se splátkami úvěrů a hypoték).

ČR

Mezinárodní srovnání

Reziduální chudoba

Definice

  • ČR

    • Reziduální chudoba způsobená výdaji na bydlení je míra, která určuje podíl domácností, u nichž po zaplacení všech nákladů na bydlení zůstává disponibilní příjem nižší než 1,5 násobek životního minima. Tento koncept se vztahuje na situace, kdy domácnosti po uhrazení nákladů spojených s bydlením (jako je nájem, elektřina, voda, apod.) nemají dostatek finančních prostředků na zajištění základních potřeb, jako je výživa a další nezbytnosti.

    • Pro výpočet se používá čistý disponibilní příjem domácnosti a náklady na bydlení, které nezahrnují splátky úvěrů (jako jsou hypotéky). Životní minimum je stanoveno podle složení domácnosti a je upraveno podle aktuálních údajů a definic určených pro daný rok.

  • Mezinárodní

    • V zahraničí se pracuje s ukazatelem „household income after housing costs” (příjem domácnosti po zaplacení nákladů na bydlení), který ale nestanovuje hranici životního minima jako v Česku. Tento rozdíl v metodologii komplikuje možnost přímého srovnání míry reziduální chudoby mezi Českou republikou a jinými zeměmi.

    • Eurostat definuje hranici příjmové chudoby jako 60 % národního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu (Glossary:At-risk-of-poverty rate). Pro mezinárodní srovnání tak v této části bude použit podíl lidí, kteří jsou nadměrně zatíženy náklady na bydlení (viz výše) a zároveň se jejich příjem pohybuje pod hranicí 60 % národního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu.

Nejnovější data

  • ČR (doplnit zdroj): 2023 (příjmy 2022)
  • Mezinárodní (Eurostat): 2023 (příjmy 2022)

Stav a vývoj

  • Domácnosti ohrožené reziduální chudobou tvoří 0,89 %.

  • Nejvyšší míra reziduální chudoby je v Olomouckém kraji (2 %), v Praze (1,6 %) a Jihomoravském kraji (1,6 %).

  • Mezi domácnosti s nejvyšším podílem reziduální chudoby patří nízkopříjmové domácnosti (4,25 %), samoživitelé (2,84 %) a nájemníci (2,23 %). Mezi domácnostmi seniorů bylo naopak pouze 0,65 % domácností zasažených reziduální chudobou.

Hodnocení

  • Dlouhodobý trend

    • Podíl domácností ohrožených reziduální chudobou v Česku je dlouhodobě relativně stabilní. Od roku 2015 do 2020 tento podíl mírně klesal.

  • Krátkodobý trend

    • Od roku 2021 pozorujeme vzestup indikátoru reziduální chudoby, přičemž hodnota z roku 2023 (0,89 %) je stále nižší než byla v roce 2015.

  • Mezinárodní srovnání

    • V Česku je podíl osob pod hranicí chudoby, kteří jsou zároveň nadměrně zatíženi náklady na bydlení, 47,4 %. To je víc, než kolik bylo naměřeno v zemích V4 i sousedních státech. Přesto Česko nevybočuje z evropského průměru a hodnoty jsou srovnatené s těmi z Velké Británie, Německa nebo Srbska.

ČR

Mezinárodní srovnání

Pocitové zatížení výdaji na bydlení

Definice

  • ČR

    • Subjektivní zatížení (subjective burden) se vztahuje k tomu, jak jednotlivci sami vnímají finanční zátěž spojenou s výdaji na bydlení, bez ohledu na objektivní měření, jako je poměr nákladů na bydlení k příjmům. Toto vnímání zohledňuje osobní zkušenosti a pocity jednotlivců vůči nákladům na bydlení a může se lišit od objektivních indikátorů, které často používají standardní normy pro hodnocení finanční zátěže.

    • Hodnota ukazatele je vypočtena jako podíl domácností v daném území nebo skupině, které uvedly, že náklady na bydlení jsou pro ně velkou zátěží.

    • Domácnosti odpovídaly na otázku “Vezmete-li v úvahu své celkové náklady na bydlení a případné splátky hypotéky/úvěru, řekli byste, že jsou tyto výdaje pro Vaši domácnost velkou zátěží?”

  • Mezinárodní (Eurostat)

Nejnovější data

  • ČR (SILC-EU): 2023

  • Mezinárodní (Eurostat): 2023

Stav a vývoj

  • Podíl domácností, které uvedly, že náklady na bydlení jsou pro ně velkou zátěží, dosáhl v roce 2023 21,2 %. Nejvyšší hodnoty subjektivního zatížení jsou v Libereckém (37,1 %) a Pardubickém kraji (31,9 %).

  • Nejvyšší hodnoty subjektivního zatížení vykazují samoživitelé (47,4 %), dále potom u nájemníci (34,7 %) a nízkopříjmové domácnosti (36,6 %).

  • Ve srovnání s vybranými státy Evropy je podíl osob vyjadřující vysoké subjektivní zatížení výdaji na bydlení spíše nižší v porovnání s průměrem EU(27), který byl v roce 2023 o více než 10 p.b. vyšší. Nejvyšší podíl osob, kteří vnímají zatížení výdaji na bydlení jako nadměrné, byl v roce 2023 zaznamenán v Polsku (55 %) a na Kypru (51 %).

Hodnocení

  • Dlouhodobý trend

    • Od roku 2013 do roku 2021 míra subjektivního zatížení prudce klesala (z 28,75 % v roce 2013 na 14,32 % v roce 2021).

  • Krátkodobý trend

    • Od roku 2021 hodnota indikátoru opět roste, a to u všech skupin obyvatel.

  • Mezinárodní srovnání

    • Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je míra subjektivního zatížení v Česku průměrná. Podobné hodnoty jako Česko dosahuje například Finsko nebo Slovinsko. Ve srovnání se sousedními zeměmi je však míra subjektivního zatížení v Česku nejnižší.

Srovnání s výsledky jiných měření

  • Studie Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech (Fialová, Myslíková 2023) používá ke stanovení subjektivního hodnocení zátěže náklady na bydlení opět průzkum od agentury IPSOS (2023). V průzkumu dosáhl podíl domácností, které subjektivně vnímají náklady na bydlení jako velkou zátěž nebo velmi velkou zátěž, hodnoty 55,6 %, což je výrazně vyšší hodnota než jakou uvádí tato zpráva. Rozdíly jsou dané jednak odlišnou metodou dotazování, ale i růzností výběrového souboru (např. průzkum IPSOS byl realizován jen na populaci 18-65 let).

ČR

Mezinárodní srovnání

Prodlení s platbami za bydlení

Definice

  • ČR

    • V rámci průzkumu EU-SILC jsou domácnosti dotazovány, zda byly v posledních 12 měsících kvůli finančním problémům v prodlení s placením:

      • nájemného nebo fondu oprav
      • platby za teplo, elektřinu, plyn, vodu za byt
      • hypotéky nebo půjčky na byt.

      Pokud respondenti odpověděli alespoň na jednu položku kladně, byla domácnost zahrnuta mezi domácnosti v prodlení s platbami.

  • Mezinárodní

Nejnovější data

  • ČR (SILC-EU): 2023
  • Mezinárodní (Eurostat): 2023

Stav a vývoj

  • V rámci Česka lze pozorovat velké regionální rozdíly v podílu domácností, které kvůli finančním problémům nemohou platit výdaje za bydlení včas. Největší podíl takových domácností je v Libereckém (5,6 %), Ústeckém (3,9 %) a Olomouckém kraji (3,8 %). Nejnižší podíl je ve Zlínském (0,6 %) a Jihomoravském kraji (0,8 %).

  • Skupiny domácností s nejvyšším podílem těch, kteří se v posledním roce opozdili s platbami za bydlení jsou samoživitelé (7,6 %) a nájemníci (7,1 %). Domácnosti seniorů naopak vykazují nejnižší podíl domácností s prodlením.

Hodnocení

  • Dlouhodobý trend

    • V rámci zkoumaného období byl indikátor prodlení s platbami nejvyšší v roce 2005. Od té doby klesal až do ekonomické krize, do roku 2008, kdy opět mírně stoupl. Mezi lety 2009 a 2014 se držel těsně pod hodnotou 5 % a mezi lety 2014 a 2017 klesl na hodnotu 2,5 %, okolo které se drží do současnosti.

  • Krátkodobý trend

    • Přestože v celkových datech v posledních letech nepozorujeme výraznou odchylku od dlouhodobého trendu, při pohledu na specifické skupiny domácností (jako jsou jednotlivci, nájemníci a mladí lidé) zaznamenáváme v loňském roce prudký nárůst tohoto indikátoru.

  • Mezinárodní srovnání

    • Ve srovnání s vybranými evropskými státy se Česko řadí mezi země s nejnižším podílem osob (2,9 %), které se v posledním roce opozdili s platbami. Průměr EU (27) v roce 2023 dosahoval podílu 9,3 % osob.

ČR

Mezinárodní srovnání

Podíl výdajů na bydlení na spotřebě

Definice

  • Mezinárodní

    • Podíl nákladů na bydlení na celkové spotřebě domácností podle metodiky kategorií COICOP (klasifikace individuální spotřeby podle účelu - viz OECD: Annual household final consumption expenditure by purpose)

    • Náklady na bydlení zahrnují nájemné, zásobování vodou a různé služby související s bydlením, elektřinu, plyn a jiné druhy paliv, náklady na údržbu a opravy obydlí

Nejnovější data

  • Mezinárodní (OECD): 2022

Stav a vývoj

  • V roce 2022 činil v Česku podíl výdajů na bydlení na celkové spotřebě domácností 26 %, což je srovnatelný podíl zejména se zeměmi západní Evropy (Francie, Belgie). V roce 2021 se Česko nacházelo o 5 p.b. nad průměrem EU.

  • Nejvyšší podíl byl zaznamenán roce 2020, kdy podíl nákladů na bydlení na celkové spotřebě domácností činil 28,3 %.

Hodnocení

  • Dlouhodobý trend

    • Podíl výdajů na bydlení na celkové spotřebě dlouhodobě mírně klesá. Za posledních 10 let došlo k poklesu podílu těchto výdajů o necelé 2 p.b.

  • Krátkodobý trend

    • V posledním roce došlo taktéž k poklesu o 2 p.b..

  • Mezinárodní srovnání

    • Česko se řadí k zemím se spíše vyšším podílem výdajů na bydlení na celkové spotřebě domácností, nacházející se nad průměrem EU.

Mezinárodní srovnání

Zpět na začátek