Veřejné výdaje na bydlení

Výdaje státního rozpočtu určené na bydlení podle rozpočtové skladby (2010–2024)

Kapitola se zaměřuje na výdaje státního rozpočtu na bydlení v letech 2010–2024. Vychází z dat Státní pokladny a účetních výkazů organizačních složek státu a státních fondů, které umožňují sledovat rozpočtové toky v členění podle paragrafů a kapitol státního rozpočtu.

Zahrnuje výdaje přímo cílené a vykazovaným v souvislosti s rozvojem bytového fondu a podporou dostupnosti bydlení. Zahrnuty jsou zejména paragrafy 3611–3619, 4141, 4172, 4183, 4373–4374. Tato klasifikace pokrývá činnosti od podpory výstavby a správy bytového fondu přes financování infrastrukturních projektů až po sociální dávky a služby spojené s bydlením. Konkrétně jde o:

  • podporu individuální a družstevní výstavby, včetně pořízení pozemků a výstavby nových bytů,

  • financování údržby, správy a technického zhodnocení bytových objektů,

  • podporu stavebního spoření a hypotečních úvěrů jako nástrojů dlouhodobého financování bydlení,

  • sociální transfery k bydlení (příspěvek a doplatek na bydlení),

  • financování sociálních služeb spojených s bydlením – např. domy na půl cesty, azylové domy či nízkoprahová centra.

Ve sledovaném období dosahovaly výdaje státního rozpočtu určené na bydlení v průměru 18 miliard Kč ročně. V nominálním vyjádření výdaje mírně rostly, ale jejich podíl na HDP měl spíše klesající tendenci – z 0,45 % v roce 2010 se snížil na 0,25 % v letech 2019–2021 a teprve po roce 2022 znovu vzrostl k 0,33 %, zejména vlivem vyšších sociálních dávek spojených s bydlením.

Struktura výdajů dlouhodobě potvrzuje výraznou převahu poptávkově orientovaných nástrojů. Zhruba 59 % prostředků vynakládalo Ministerstvo práce a sociálních věcí formou příspěvku a doplatku na bydlení, dalších 30 % připadalo na kapitolu Všeobecná pokladní správa, která financovala podporu stavebního spoření a hypotečního úvěrování. Tyto dvě oblasti – přímé sociální transfery a podpora soukromých úspor – tak dohromady představovaly téměř 90 % všech výdajů vztahujících se k bydlení.

Investiční programy Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu podpory investic tvořily zhruba 10 % výdajů a byly zaměřeny na výstavbu, regeneraci a technickou infrastrukturu bytového fondu.


Z hlediska ekonomické povahy představuje většina výdajů provozní transfery obyvatelstvu, kapitálové výdaje, které by mohly přímo ovlivnit nabídku bytů, zůstávají dlouhodobě relativně nízké. Výdaje tak fungují převážně kompenzačně – tlumí sociální dopady růstu nákladů na bydlení, méně přispívají k rozšiřování bytového fondu a jeho dostupnosti.


Po roce 2022 se výdaje dočasně zvýšily v souvislosti s energetickou krizí a mimořádnými sociálními opatřeními. Tato situace potvrdila citlivost systému na krátkodobé výkyvy a zároveň opět posílila jeho poptávkový charakter. Z dlouhodobého hlediska však zůstává podíl investičních výdajů nízký a tedy reálný dopad rozpočtové politiky na dostupnost bydlení omezený.

Typ položky Průměrné roční výdaje [mil. Kč] Průměrný podíl [%]
Sociální dávky 10 721 59,1
Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu 5 263 29,0
Investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 407 2,2
Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím 372 2,0
Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům 314 1,7
Investiční půjčené prostředky obyvatelstvu 227 1,2
Investiční půjčené prostředky neziskovým a podobným organizacím 213 1,2
Investiční půjčené prostředky podnikatelským subjektům 156 0,9
Výdaje na nákup služeb 142 0,8
Investiční transfery obyvatelstvu 95 0,5
Investiční transfery podnikatelským subjektům 89 0,5
Investiční transfery neziskovým a podobným organizacím 70 0,4
Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 42 0,2
Investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně 39 0,2

Výdaje podle rozpočtové skladby a programového členění výdajů 2015-2024

Rozšiřuje základní rámec pohledu na výdaje o programové výdaje cílené primárně na podporu územního rozvoje a komunitní infrastruktury, modernizace a změny technologií vytápění, podporu energetických úspor. Jedná se tedy o výdaje, jejichž vztah k tématu bydlení lze považovat za sekundární, nicméně ovlivňují dostupnost bydlení např. snižováním provozních nákladů domácností, nákladů vznikajících v domácnostem v důsledku regulace či jako součást intervencí cílených na další výdajové oblasti (sociální začleňování, územní rozvoj).

Výdaje SR na bydlení + relativní vývoj k HDP

Výdaje SR na bydlení podle kapitol státního rozpočtu

Výdaje SR na bydlení podle odvětvového třídění

Výdaje SR na bydlení typu položek

Regionální rozložení programových výdajů

Zpět na začátek